Daniel Herman
Úvod
Aktuality
Předvolební podpora
Přednášky
Životopis
Rozhlas
Televize
Tisk
Knihy
Galerie
Odkazy
Kontakt

Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu

Poslechněte si pořad na Českém rozhlase

Již od poloviny devadesátých let pravidelně jezdím s týmem České televize Brno do Izraele natáčet dokumenty, které se týkají jednotlivých etap izraelských dějin. Snažíme se poukazovat na souvislosti dávných proroctví se současností. Je nesmírně zajímavé sledovat, jak se některé příběhy naznačené dávnými biblickými proroky opakují s nadčasovou platností v různých obdobích dějin, včetně naší doby. Před týdnem jsem se z jednoho takového natáčení vrátil.

V letošním roce uplyne již sedmdesát let od provedení operace Anthropoid, tedy od atentátu na zastupujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu Rainharda Heydricha. 27. května 1942 při cestě z Panenských Břežan do jeho pražské kanceláře na něj v Praze – Libni úspěšně provedli atentát českoslovenští parašutisté vyslaní z Anglie. Zprvu Heydrichova zranění nevypadala příliš vážně. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se začal ze zranění zotavovat. Pak se však objevily komplikace, na jejichž následky 4. června 1942 zemřel. Jednalo se pravděpodobně o otravu krve z vnitřního poranění některých orgánů. Heydrich byl jedním z hlavních organizátorů Holocaustu, tedy masového vraždění Židů ve 20. století.

Tato událost z našich novodobých dějin má symbolické paralely s jedním biblickým příběhem z 5. století před Kristem. Mám na mysli starobylý příběh ze starozákonní knihy Ester, který se odehrál na dvoře perského krále Ahašvéróše před zhruba 2,5 tisíci léty. Krásná židovská dívka Ester se stává novou královnou a díky svému významnému postavení na královském dvoře zachraňuje ohrožený židovský národ v celé perské říši. Velkovezír Haman, nepřítel Židů, se snaží Židy v celé říši vyhubit a rozesílá příslušné pokyny. Esteřin poručník Mardokaj se o zločinném spiknutí dozví, královnu o hrozícím nebezpečí uvědomí a ta si od krále Ahašvéróše vyprosí záchranu svého života i života celého svého národa. Král je tak o připravované akci včas informován, jeho velkovezír Haman upadne v královu nemilost a je potrestán. Je symbolicky oběšen na šibenici, kterou připravoval pro moudrého Mardokaje. Na památku této záchrany Židů byl zaveden jarní svátek Purim, který dodnes slaví Židé po celém světě. Letos připadl svátek Purim na 7. a 8. březen. Je to svátek radostný, spojený se vzájemným obdarováváním a veselím.

V obou příbězích z dávné i ne tak dávné minulosti byli viníci spravedlivě potrestáni. Nabízí se však zcela přirozeně otázka, proč nedošlo k záchraně Židů také v Osvětimi, Treblince, Sobiboru, Majdanku a na dalších místech? Kde byl Hospodin se svou mocí a věrností uzavřené smlouvě? Právě to jsou otázky, které si pokládáme a na něž se snažíme hledat odpovědi ve zmíněném dokumentu České televize.

Ani strašlivé utrpení Holocaustu však nebylo posledním slovem. Po temné noci smrti následovalo jitro vzkříšení obnoveného židovského státu. Není i to jedním z dokladů Hospodinovy garance vůči své smlouvě? Když se dnes vracím do Izraele, do ulic Jeruzaléma, mezi duny Judské pouště, do údolí řeky Jordánu či do krásné zelené krajiny Galileje, vzpomenu si vždy na celou tu dlouhou zdejší historii. Před očima se mi bezděčně vybaví i příběh boje pozdějšího krále Davida s mohutným pelištejským Goliášem. Někteří archeologové i teologové vedli dlouhé debaty o historičnosti těchto biblických postav. Podle některých není možné, aby v raném X. století před Kristem byla izraelská společnost na takové úrovni. Boj Davida s Goliášem proto pokládali jen za mýtus. Po roce 2000 byly zahájeny výzkumné práce na místech, kde se měl podle Bible souboj odehrát. Byly zde nalezeny pozůstatky starověké pevnosti Elah. Její objev se tak stal dalším z kamínků mozaiky, dokládající historickou věrohodnost biblických zpráv.

Pouze z lidské perspektivy viděno, po dvou tisících létech života ve vyhnanství a rozptýlení také neexistovala nejmenší reálná naděje, aby se Židé do své původní Bohem zaslíbené vlasti vrátili – a přece se to stalo. Jakoby se ten prastarý příběh znovu a znovu vracel v různých obdobích dějin Izraele, včetně našich dnů. Izraelský David se mnohokrát utkává s na první pohled silnějším Goliášem a vítězí silou víry a idejí, nikoli početní převahou vojsk a zbraní. Naplňování dávných proroctví může v dějinném kontextu trvat celá staletí a mít zcela jinou podobu, než jakou bychom očekávali. Je nicméně dobré se čas od času zastavit, rozhlédnout kolem sebe a zauvažovat nad tím, zda i my nejsme účastni nějaké významné chvíle, která bude určovat další běh dějin. Morální a etické principy platí se stejnou závazností jako přírodní zákony a jejich porušování se nikdy dlouhodobě nevyplácí. Je proto dobře znát důvody svého jednání a posilovat solidní a osvědčené základy, na nichž vlastní život stavíme. I ze starodávných příběhů Ester a Hamana či Davida a Goliáše můžeme čerpat naději, že Hospodin věčně pamatuje na svoji smlouvu.

 

Pro ČRo 6 Daniel Herman 29. 3. 2012