Daniel Herman
Úvod
Aktuality
Předvolební podpora
Přednášky
Životopis
Rozhlas
Televize
Tisk
Knihy
Galerie
Odkazy
Kontakt

Povolební zamyšlení o duchovních aspektech demokracie

Poslechněte si pořad na Českém rozhlase

Před pár hodinami se uzavřely volební místnosti a my se nyní více nebo méně lehce vyrovnáváme s výsledky, které tyto volby přinesly. Ať už máme k výsledkům voleb postoj jakýkoli, je zřejmé, že právě tento výsledek ukázal skutečnou atmosféru v naší společnosti. A volební účast zase ukázala, jak velké části populace na věcech společného zájmu záleží.

Patřím ke generaci, která si ještě velmi dobře vzpomíná na dobu, kdy možnost zúčastnit se svobodných voleb také zde u nás patřila do říše snů a pohádek. Svobodné volby jsou jednou z největších vymožeností demokracie. Je to veliké všelidové referendum, jehož výsledky budou do značné míry ovlivňovat život každého z nás.

V posledních dvaceti letech takovouto možnost svobodných voleb tedy máme a zdaleka ne všichni ji využíváme. Pokládám to za škodu a myslím si, že člověk, který není ochoten se voleb zúčastnit, ztrácí morální právo kritizovat stav společnosti, na jehož uspořádání se odmítl aktivně podílet.

Jistě, popírali bychom platnost pedagogických principů a zákonitostí, kdybychom si mysleli, že desítky let trvající systematické působení na mysl člověka, nezanechá své stopy. Zanechalo a nemalé. Na mnoha příkladech jsme si mohli ověřit, že oprava poničených fasád či transformace ekonomiky je procesem mnohem snazším a hlavně rychlejším, než rekonstrukce lidského nitra a znovunalezení stabilní hodnotové stupnice a pevných morálních principů.

Od listopadu 1989 se sice v mnohém ohledu podařilo směřování společnosti vrátit z vykloubeného směru inspirovaného spíše systémem orientálních despocií do řečiště evropských historických tradic. Avšak mnohé předsudky a návyky, které často vycházejí z nedostatečné znalosti věcí a z náročnosti odpovědnosti za svůj vlastní život, za život své rodiny i celé společnosti, stále přetrvávají.

Demokracie je výsledkem staletého vývoje lidstva, od antické polis, přes středověký ideál k Věčnosti putujícího božího lidu, po dnešek. Značná část světa sdílí přesvědčení, že přes všechny chyby a slabiny je demokracie tou nejméně špatnou formou správy státu. Sami jsme si ostatně tuto zkušenost mohli v nedávných desetiletích ověřit právě v naší zemi.

Demokracie je založena na vládě většinového mínění. Prakticky o všem lze dnes svobodně diskutovat, dohadovat se, hlasovat, volit. Avšak zkušenost ukazuje, že přece jenom existují hodnoty, které nejsou výsledkem referenda. Jsou mnohdy nepohodlné a náročné. Jsou to na druhou stranu hodnoty a principy staletími ověřené, ze kterých čerpali moudrost již naši předkové.

Demokratická společnost může totiž dobře fungovat jenom tehdy, jsou-li respektována určitá pravidla, která sama tato společnost nestanovila a která jsou mnohem starší než dnešní společenské systémy. Jsou zděděná po předchozích generacích a nevycházejí tedy z výsledků většinového hlasování.

Naprostá většina morálních a právních kodexů světa je více či méně inspirována tisíce let starobylým biblickým Desaterem, které stručnou a jasnou formou radí, jak žít, aby "dobře nám bylo na zemi". Nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví proti svému bližnímu, nebudeš dychtit po jeho manželce ani po jeho majetku...

Když se Ježíše z Nazareta jeho žáci ptali: “Rabi, které z přikázání je nejdůležitější?”, odpověděl v duchu tehdejší rabínské moudrosti, že nejdůležitější je milovat Boha a bližního, v tom že je obsažen celý Zákon i proroci. Hlásil se ke zlatému pravidlu všech významných duchovních tradic, které říká, že se máme k druhým chovat tak, jak chceme, aby se i oni chovali k nám. To všechno jsou obecně známá doporučení, která kdybychom dokázali dodržovat, svět by byl lepší a žilo by se nám v něm určitě radostněji.

Ať už máme k biblickému poselství jakýkoli vztah, faktem zůstává, že toto poselství má v sobě ohromnou vnitřní energii a sílu, díky níž dokázalo odolat tvrdé konkurenci časů a idejí. Vzniklo v časově, kulturně i geograficky nám dosti vzdáleném prostředí. Avšak žádné velehory nebyly dostatečně vysoké a žádné oceány dostatečně široké na to, aby se přes ně toto poselství nedokázalo přenést a rozšířit se bez nadsázky skutečně do celého světa.

V konfrontaci s časově podmíněnými předvolebními hesly a slogany, které se na nás v uplynulých měsících hrnuly ze všech stran, a ještě jistě do podzimních voleb hrnout budou, můžeme naopak v klidu uvažovat o nadčasovosti některých idejí, které svou trvanlivost již mnohokrát prokázaly. Právě na nich totiž spočívá identita naší vlastní civilizace a kultury, kterou někdy dnes s takovými obtížemi znovu objevujeme a přijímáme.

Jsem přesvědčen o tom, že bude-li správa společnosti založena na stabilních principech slušnosti, poctivosti a tím i věrohodnosti, bude možné vyřešit mnoho problémů, které vznikají nedodržováním a porušováním právě těchto zásad. Výsledky dnes uzavřených voleb něco ukázaly. Vezměme tyto informace vážně a snažme se naučit se číst znamení časů tak, abychom byli schopni porozumět jejich smyslu a významu. Je to důležité i pro rozhodování se v dalších volbách a situacích, před něž nás život postaví.

 

Pro ČRo 6 Daniel Herman 27. 5. 2010