Daniel Herman
Úvod
Aktuality
Předvolební podpora
Přednášky
Životopis
Rozhlas
Televize
Tisk
Knihy
Galerie
Odkazy
Kontakt

Předvelikonoční poohlédnutí za vlastní minulostí

Poslechněte si pořad na Českém rozhlase

Jarní období je neodmyslitelně spojeno se závěrečnými střety na bojištích II. světové války v Evropě. S výročími, která jsou pro naši novodobou historii velmi důležitá. Krátce po konci války se začala objevovat také svědectví o děsivých událostech z koncentračních táborů.

Mimořádně těžké dopady mělo nacistické běsnění v podobě Holocaustu na židovský národ. Celé etnikum bylo určeno k likvidaci. Toto tzv. konečné řešení nepřežilo 6 milionů osob, z toho 1,5 milionu dětí. Nacisté dokonce zakládali muzea vyhynulé rasy, do nichž shromažďovali některé cennosti z ukradeného majetku židovských obcí.

Nechci zde opakovat konkrétní hrůzné obrazy ze života v koncentračních táborech. Ale je třeba nezapomínat! Velký význam na tomto poli má Památník Holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě. Návštěvník prochází jednotlivými místnostmi moderní betonové stavby, která je velmi zajímavým způsobem začleněna do okolní krajiny. Stavba je zakomponována do přírodního svahu, je obklopena bohatou zelení a centrální chodba, kterou se prochází, je osvětlována denním světlem shůry.

Expozice v jednotlivých sálech jsou věnovány konkrétním událostem a místům spojených s Holocaustem. Nástup nacismu, jeho ideové zázemí a navázání na tradiční projevy antisemitismu ve středověku. Diskriminační rasové zákony, vzpomínky přeživších osob, situace a podmínky v jednotlivých koncentračních a vyhlazovacích táborech. Židovská resistence a hrdinné povstání ve varšavském ghettu. Pozornost je věnována i spolupráci místních kolaborantů, kteří v některých zemích nikterak nezaostávali za německými nacisty.

Expozice končí Sálem hrdinů, velikou kruhovou místností s mohutnou kopulí, na níž jsou vyobrazené fotografie několika set obětí. Tyto tváře symbolizují, že žádná oběť není bezejmenná, každá má svůj osud a okruh lidí, z něhož byla násilně vytržena. Uprostřed sálu je ve skále vyhloubená ohromná studna, na jejíž vodní hladině se tváře z kopule zrcadlí. Symbolický kruh se tak uzavírá a lidé určení k nebytí jsou vyzdviženi z hlubin zapomnění k trvalé památce.

Celá expozice končí otevřenou terasou s výhledem na Jeruzalém - hlavní město obnoveného Státu Izrael. Je to silný, nadějeplný symbol vítězství života nad smrtí a záhubou, tolikrát připomínaný v Bibli, z níž poselství naděje od starověku podnes vytrvale zaznívá.

Zcela jedinečný je památník 1,5 milionu zavražděných židovských dětí. Návštěvník prochází temnou prostorou, osvětlenou pouze tisíci malých světélek na sametově černém pozadí. Světélka mají podobu hvězdného nebe, na němž každá hvězda symbolizuje jeden konkrétní nedožitý dětský život. Světélka jsou vytvořena odrazem světla svíce svítící jako věčné světlo na památku dětských obětí. Klidný hlas předčítá jména, věk a zemi původu.

Památník Yad Vashem jsem prošel mnohokrát a při každé návštěvě si zde uvědomuji, že i největší bolest lze v nepochopitelné Boží alchymistické dílně přetavit ve stavební kameny nového života. To úzce souvisí s blížícími se velikonočními svátky. Svátky přechodu z otroctví ke svobodě, ze smrti do života. Právě na tisíciletých dějinách židovského národa lze tuto dějinnou pouť dobře sledovat.

Nestačí ovšem jenom vzpomínat. Je dobré se i z dějin poučit, abychom chyby minulosti nemuseli znovu opakovat. Po II. světové válce si vedoucí politické osobnosti některých evropských národů uvědomily, že hluboké příkopy válkou otevřené je nutné překlenout mosty přátelství a spolupráce. Díky poválečnému procesu evropského sjednocování mohou tak národy našeho kontinentu již skoro 70 let žít bez válečných střetů a po zhroucení komunistických režimů i v atmosféře svobody.

Není překvapením, že u myšlenky evropského sjednocování stály křesťanské osobnosti inspirované biblickým poselstvím - Konrad Adenauer, Robert Schumann, Alcide DeGasperi. Můžeme k nim právem řadit i nezapomenutelného polského papeže Jana Pavla II. Ten ještě v době, kdy železná opona rozdělovala svět, hovořil o tom, že Evropa musí dýchat oběma svými plícemi - východní i západní. Jeho prorocká vize se před více než 20 lety splnila.

Myslím, že příprava na Velikonoce může mít podobu i takovéhoto poohlédnutí se za nedávnou minulostí. Duchovní souvislosti biblických dějů se dají vypozorovat i dnes, v jiných historických kulisách, ale se stejným obsahem a ponaučením. Lze si jen přát, abychom jejich poselství porozuměli.

 

Pro ČRo 6 Daniel Herman 31. 3. 2011