Daniel Herman
Úvod
Aktuality
Předvolební podpora
Přednášky
Životopis
Rozhlas
Televize
Tisk
Knihy
Galerie
Odkazy
Kontakt

Vánoce přede dveřmi nebo na krku?

Poslechněte si pořad na Českém rozhlase

Vánoce jsou zcela jedinečnými svátky, které se vymykají všem ostatním svátečním dnům roku. Mění se atmosféra našich měst a obcí. Z obchodních domů a tržnic se linou melodie koled, vůně svařeného vína a pečených kaštanů. Zástupy lidí se hrnou dovnitř a zase ven z nákupních center obtěžkáni krabicemi a balíky, které skrývají dárky pro přátele a blízké. Mnohdy býváme tak vystresovaní a zahlcení starostmi o uspokojení hmotných potřeb, že se může stát, že přeslechneme vlastní poselství vánočních svátků. Tedy podstatu toho, proč se Vánoce vlastně slaví. Že nepřeháním, může být zřejmé i z následující změny přístupu ke slavení Vánoc. Dříve se říkalo, že Vánoce jsou přede dveřmi. Dnes často slyším, že Vánoce jsou na krku. Slyšíte ten rozdíl?

Vánoce v tuto chvíli však již nestojí ani přede dveřmi, ale naplno vstoupily. Co to tedy znamená? Slavíme narozeniny Ježíše Krista. Už tato skutečnost sama je zajímavá. Slavíme narozeniny člověka, který se narodil před dvěma tisícovkami let. Neznám obdobu takového slavení. Nejenže se na tohoto muže nezapomnělo, ale k poctě jeho narození jsme o vánoční noci ochotni opustit své teplé příbytky a strávit hodinu či víc v často vymrzlých kostelích, abychom právě tam vyslechli zprávu o jeho narození.

V té zprávě je řada informací, které se vymykají běžným zvyklostem života. Ježíšova matka Maria byla zároveň pannou. Jeho narození oznamovali pastýřům na betlémských polích andělé. K jeho jesličkám přivedla mudrce od Východu hvězda, za kterou šli. Tolik neobvyklých jevů najednou. Některé se vymykají naší zkušenosti i poznání. A přece zpráva, která obsahuje právě takové věci, je natolik atraktivní, že ještě po dvou tisících létech dokáže o vánoční noci shromažďovat milióny lidí po celém světě. Můžeme se právem ptát, v čem je její  přitažlivost?

Pravděpodobně tolik nezáleží na tom, jestli se Ježíš narodil v prosinci nebo v jiném měsíci, jak tvrdí někteří badatelé. Podstatný není ani rok nula nebo pár let před naším letopočtem. Zásadní není, zdá se, ani to, jestli panenství jeho matky chápeme víc v symbolickém spirituálním nebo doslovném smyslu slova. I podoba božích poslů – andělů není tím nejdůležitějším jádrem sdělení. Kdybychom se totiž na těchto věcech zasekli, asi by nebyly o štědrovečerní noci ty kostely tak plné. A to tím méně u nás v sekularizované České republice.

Podstatné a srozumitelné je poselství o tom, že na svět přišla naděje. Že i přes chybné kroky mimo řád věcí, nezlomil Bůh, pokud jeho existenci připouštíme, nad člověkem hůl. O Vánocích slavíme příchod stavitele mostu mezi člověkem a Bohem, ale i mezi lidmi navzájem. Budeme-li vycházet z biblické tradice, bez které jsou Vánoce nesrozumitelné, Vykupitel přišel proto, aby znovu vystavěl ten zmíněný most, který byl lidským hříchem zbořen. To znamená, že Vánoce jsou svátky nového začátku. I my můžeme znovu začít. I v našich silách je obnovit mosty, které již třeba v některých našich vztazích také spadly. Vánoce jsou svátky porozumění a přátelství. Vzájemné obdarovávání se je toho výrazem.

Jan Křtitel, prorok pomezí Starého a Nového zákona, vyzýval své současníky, aby připravili příchod Mesiáše tak, že zasypou rokle a srovnají pahorky, aby připravili Vykupiteli cestu, aby mohl přijít. Myslím, že to je výzva aktuální i dnes. I ve věku meziplanetárních cest se stává, že zarůstají pěšinky od jednoho lidského srdce k druhému. Vánoce jsou příležitostí k jejich obnovení. Přesně po takových cestách mezi lidmi pak přichází Vykupitel. Nikoli jako Deus ex machina, který se snášel shůry v antických divadlech, ale jako průvodce člověka.

Vykoupení znamená osvobození. V tomto případě osvobození ze zajetí revanše, nenávisti, zloby. Osvobození k podání si rukou a obnovení přátelství. Jsem přesvědčen, že takovýto dar pod stromečkem by mnohdy udělal více radosti, než tisícové dary, které však nemusí být výrazem vztahu, zájmu a lásky. Je to konkrétní projev dobré vůle. A andělé nad Betlémem zvěstovali slávu na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.

Klidný spánek, čisté svědomí a pokoj v srdci jsou hodnoty, kterých je třeba si vážit. A kdy jindy by se měly připomínat, než právě o Vánocích. A tak až budeme zpívat slavnostní gloria, že nám, nám narodil se, pokusme se zapátrat v mysli, zda není někde na blízku nějaký zbořený most, který bychom se mohli pokusit opravit. Byl by to konkrétní příspěvek k šíření pokoje, kterého se našemu světu tolik nedostává.

 

Pro ČRo 6 Daniel Herman 23. 12. 2009